Život se sociální fobií

3. února 2018 v 10:39 | Smutný Klaun |  Život psán krví
Jaké je to mít sociální fobii? No moc příjemné to tedy není když nedokážu vyjít mezi lidi. Prostě nesnáším velké davy a bojím se lidí. Je to ovšem dost na hovno nedokázat vyjít prakticky mezi lidi. Pak vám s těch bílích stěn začbe těžce jebat ve věži. Vůbec to není lehké bát se lidí a toho zlého světa tam venku. Je to hrozně nepříjemné nemoci jít ven, na nákup a celkově mezi lidi. Vlastně vám to znemožní to žít. Já když jsem byla malá tak jsem se ještě tolik lidí nebála, ale pak přišla postupně krutá šikana a já se začala bát lidí. Ano sociální fobii ve mne z 80% vytvořili lidi tím jak se ke mne chovali. Díky lidem jsem se začala bát lidí. Je to tak. Z velké části za mou teď už dost vážnou sociální fobii ve mne vyvolali lidi. Prostě mne zničili jakože psychicky, ale i mne dost mlátili, znásilnili atd. Takže dost pokusů o sebevraždu kvůli lidem. Nemám skoro nikoho. Nakonec mne každý pošle do prdele. Dřív nebo později. Nikdo nedává mé stavy, ale o tom jindy. Prostě vám to zničí úplně život. Jste stále doma a nedokážu jít ven. I když chci. Mám svá oblíbená místa bez lidí, ale jede se tam mezi lidma. Na ty místa moc lidí nechodí, ale to bych musela dokázat vyjít mezi lidi po cestě na ty místa. A po cestě na ty místa bývá dost lidí a pro to se tam nedokážu vyhrabat. Navíc jsem zjistila, že sama už mezi lidi nedokážu jít vůbec. Musí se mnou mezi lidmi venku být někdo komu věřím abych se cítila v bezpečí, že mi nikdo z nich neublíží. Sama mezi lidi už nedokážu jít, ale je tu jediná vyjímka a to je můj bipolární kamarád, kterému poslední dobou není psychicky vůbec dobře a potřebuje mne i když já sama na tom nejsem vůbec dobře a sama mám posledních pár měsíců co dělat abych se sama nezabila. Takže je to dost v prdeli. Kamarád teď má dost sebevražedné sklony a já se o něj dost bojím. To je jediná osoba díky, které dokážu jít sama mezi lidi, protože mne donutí to, že mu musim zabránit v sebevraždě, protože bez něj nedokážu žít. Takže ho musím držet před sebevraždou. On je to proč dýchám a i zároveň chci umřít. Ale prostě o něj nesmím přijít jinak bych se v tu chvíli šla okamżitě zabít já. To by mi v tu chvíli doslovně jeblo kdyby mi zemřel. Ne to ne. On musí žít. Pro mne.... Už má největší láska spáchala sebevraždu nepřežila bych kdyby mi spáchala sebevraždu další má láska... To už by byla 4 láska co by mi zemřela.. A to bych vážně nedala kdyby mi zemřela už čtvrtá má láska... Asi tak nějak...

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 jeife jeife | E-mail | Web | 6. února 2018 v 15:04 | Reagovat

Chces z toho ven?
Taky jsem si prosla smrti pritele - clanek o tom u me na blogu, klikaci odkaz v menu.
Mozna by te mohl posunout. Tvuj scenar se totiz bude opakovat porad dokola, dokud nepochopis, svou hodnotu ...
Jestli chces, napis na mail, muzem si o tom popovidat :)

2 Sofie Sofie | E-mail | Web | 26. února 2018 v 9:55 | Reagovat

Nevím jak dalece je tvé povídání skutečné. Každopádně bych se soustředila na to lepší, proč jít ven. Určitě je něco, co máš ráda. Sluníčko, kytičky, zvířátka. Čekala bych na léto, kdy všechno svítí a voní, to se potom jde ven samo :) a nebo si našla dobrou partu přátel, která mi pomůže...nejdřív krok po kroku doma a potom venku... třeba jen na otočku. Dyť nemusíš hned chodit na poutě. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama